DOKONALÝ DÁREK

Vvánoce zastihly Ronalda Weasleyho na Novém Zélandě. Po rozchodu s Hermionou sbalil svých pět švestek, sebral odměnu za dopadení Smrtijedů a vydal se na cesty. Depresi ze samoty se nejprve rozhodl léčit karibským sluncem. Pak přes Jižní Ameriku pokračoval na Nový Zeland.

Letní slunce Jihu ho naprosto zmátlo a on úplně ztratil ponětí o čase. Teprve 23. prosince si uvědomil naléhavost svátků, a že nemá pro své blízké vánoční dárky. Ba dokonce v některých případech netuší, co jim pořídit. Například Hermiona, ta miluje knihy, ale co když koupí nějakou, kterou už četla? Proto se rozhodl pro šalamounské řešení, aspoň mu to tak připadalo. Každému poslal vánoční přání a přiložil šek s poznámkou ´Kupte si dárky sami´. Geniální řešení, pomyslel si. Další starosti pustil z hlavy a vyrazil surfovat.

Po Novém roce chtěl pokračovat v cestě. Při balení ho najednou polilo horko. Mezi doklady objevil štůsek neodeslaných šeků.

Užitečná cesta

Worthwhile Trip

Autor: Alisanne

Originál: http://alisanne.insanejournal.com/1288073.html#cutid1



Prohlášení: Postavy v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvu a míst patří pánům Medkům, kteří ji přeložili do češtiny. Autorská práva vlastní Alisanne, která napsala tuto fanfiction.

~

"Nemůžu uvěřit, že jsi mě vyvlekl ven do vánice," prskal Draco."Co by mohlo být tak důležité, že to nemohlo počkat, no, do jara?"

"Upřímně řečeno, myslel jsem si, že je hezký den na procházku." Harry se rozhlédl. "Jaká vánice? Vždyť ani nesněží. "

"Co je tohle?" dožadoval se Draco a setřásal vločky ze svého ramene.

Harry si povzdechl. "Já netvrdím, že vůbec není sníh, jen to, že momentálně to nevypadá na sněžení." Vsunul si Dracovu ruku pod paži. "Pojď, oba bysme se zbláznili, pokud bychom zůstali zavření doma."

"Humf." Draco pohledem střelil Harryho směrem, přesto se nechal vést dolů ulicí. "Pokud mi nějaký rampouch spadne na hlavu, tak -" Odmlčel se, když ho Harry přivedl ke konkrétní výloze. "Tiffany? Co je to? "

"Mudlovské nóbl klenotnictví." Usmál se Harry. "Myslel jsem, že nastal čas, abych koupil prsteny."

"To myslíš vážně?" Draco otevřel pusu. "Chceš si mě vzít?"

"Draco, víš, co k tobě cítím." zašeptal Harry a odhrnul mu pramen vlasů za ucho. "Takže? Půjdeme?"

"Samozřejmě!" Draco prakticky vtáhl Harryho dovnitř. "Jsem tak rád, že jsem nás dnes vytáhl
z domu."

Zapadlí

Snowed In
http://alisanne.insanejournal.com/1284776.html#cutid1

Autor : Alisanne

Překlad : Gleti
-

Severus uzamkl krb, přiložil do ohně a otočil se... na Harryho, který se rozvaloval na koberci a protahoval se jak kočka. Beze slova se k němu připlížil a sedl si obkročmo na něj.
Navzájem se líbali, prozkoumávali svá ústa, laskali se rukama, těly se vzpínali proti sobě, snažíce se dostat tak blízko, jak jen to bylo fyzicky možné.
Odlesky plamínků se mihotaly na jejich kůži, ztracení v extázi vzdychali, lapali po dechu a sténali v souznění s ohněm. A když dosáhli vrcholu, Severus sevřel Harryho v náručí a přitulil se.
"Požehnaný Slunovrat."
Venku se po celou dobu snášely vločky, až uvěznily celý jejich kraj.

"Muselo to být hrozné," řekla Molly, zatímco pobíhala kolem stolu s množstvím jídla. "Jezte, pravděpodobně jste oba vyhladovělí."
"Zvládli jsme to," řekl Severus. "Měli jsme zásoby a byli jsme v bezpečí. Žádní otrapové by se neodvážili ven v noci jako takhle. "
"No, to určitě ne," -souhlasila Molly. "Ale přesto, být zavátý v zapadlém srubu v lese?" Zavrtěla hlavou. "To není ideální způsob, jak strávit Vánoce. Je mi líto, že jste zmeškali naši oslavu. "
Než Harry odpověděl, vyměnil si dlouhý pohled se Severusem. "Nám také, Molly."
Severus přikývl. "Ano, opravdu, ale jsem si jistý, že to příští rok stihneme."

Nejlepší dárek

The Best Present

Autor: Alisanne

Originál: http://alisanne.insanejournal.com/598376.html#cutid1

~

"Veselé Vánoce, mami," zašeptal Neville a políbil ji na tvář.

Alice zírala tupě před sebe.

Neville si povzdechl, usadil se na kraji postele. "Bill… můj manžel, vzpomínáš?" Pokračoval přes její prázdný pohled. "Navrhl, ať to tady vyzdobím."

Pohlédl na cesmíny a břečťan rozházené kolem a usmál se. "Je to vlastně slavnostní."

Uzlíček v jeho náručí se zavrtěl a on se zakřenil. "Seznam se s Mitten, naším kotětem. Asi nejvíce nahradí vnouče, co nebudeš mít.

Mitten zamňoukala, vlezla Alici na klín a ta ji, k Nevillovu šoku, začala hladit. "Mami?"

Usmála se na něj.

Neville se rozplakal, vděčný za nejlepší dárek jaký mohl očekávat.

DEPRESE

V hodině mezi psem a vlkem
ožívají střepy mých rozbitých snů.
A jejich ostré hrany rozřezávají mou duši na kousíčky.

Aby je Deprese za stálého podlévání slzami
mohla dusit až do kuropění.

SAMOTA

Samota je nůž, který tě rozřeže na kousky.
A každý ten kousek zanecháš opuštěn uprostřed davu.

Jen občas se ti podaří slepit pár kousků dohromady a budíš zdání celistvosti.
Ve skutečnosti je to jen kra. Ten větší kus, zamořený samotou, vláčíš pod povrchem své slupky.

Odhalení

http://alisanne.insanejournal.com/1065344.html
-


"Nikdy jsi neměl nic s Blackem?" Zeptal se Severus.

Remus zavrtěl hlavou. "Sírius byl přímý, jako šíp. Miloval všechno v sukni. "

Zmijozel si odfrkl. "Muži také nosí sukně."

"To je pravda, ale většinou se můžeš ujistit, že jsou muži." Vlkodlak zaváhal. "A co ty a Regulus?"

Severus si povzdechl. "Nikdy mi nevěnoval druhý pohled."

Remus mu stiskl ruku.

"Měli jsme si o tom promluvit už dávno. To odhalení mohlo změnit naše životy."

"Pochybuji," odpověděl Severus. "Vyjeli jsme po sobě až na konci války."

"Připouštím. Navíc, s Blacky byli vždycky problémy, " zasmál se Remus.

Severus se ušklíbl. "Na tom se shodneme."

VE STÍNU

(napsáno pro drabble soutěž Pentagramu)

Stál ve stínu a pozoroval sutiny domu své lásky. Přestože udělal pro její záchranu vše, co mohl, neuspěl. A tak bezmocně sledoval, jak bystrozorové odnášejí těla, její i Potterovo. Jak Hagrid, mizí do noční temnoty na létající motorce se zachumlaným uzlíčkem v náručí. Jak se Black vydává za svou trpkou pomstou.

Stál ve stínu, nikým nepovšimnut, zatímco osamělá prázdnota zatínala drápy do jeho srdce a požírala jeho duši. ˇBez tebe, Lilly, už nikdy nebude svět stejný. Slunce bude méně hřát a zima více mrazit. ´ Pomyslel si.

Pomalu se vydal domů. Ještěže po otci zůstaly v Tkalcovské dostatečné zásoby chlastu, který by bolestnou ztrátu učinil snesitelnější. Tušil však, že prázdnota a osamělost budou už navždy jeho společnice.

NÁVRAT DOMŮ.

(napsáno pro Drabble soutěž Pentagramu)

Každý návrat ze služební cesty byl pro Hermionu více stresující než samotná cesta. Proto se na prahu bytu odhodlaně se nadechla a rázně vešla dovnitř.

Skutečnost předčila její obavy. Chodbou prostupoval odér propocené sportovní obuvi, hromada špinavého oblečení se válela na podlaze koupelny, z kuchyně se ozýval hluk umývaného nádobí. Ručně mytého nádobí.

Hermiona milovala svého muže a vážila si ho, pro jeho statečnost a odhodlání, s nímž se pustil do společného experimentu, kterak si čistokrevný kouzelník poradí s mudlovskými aspekty života. Ale v této chvíli netušila, zda má víc proklínat jeho nepořádnost, nebo svou tchýni. Nechápala, proč tak zdatná hospodyňka nenaučila svého syna aspoň jak se postarat sám o sebe, když ho partnerka na dva dny opustí.

Pomalu počítala do deseti. Zvuk rozbíjeného skla volal po zásahu. Musela svou drahou polovičku zachránit před ním samým. Uprostřed umaštěných hrnců a zaschlých talířů zvedl Ron zrzavou palici, a s úlevou vydechl. „Konečně! Mělas pravdu. Bez tebe jsem úplně ztracený.“ Přiznal zkroušeně.

Správná manipulace

-
http://alisanne.insanejournal.com/1688685.html#cutid1

-

-

"Sev'rus je tady!" Vykřikl Teddy hopsající po dvoře.

Remus vzhlédl a usmál se, když spatřil blížícího se Severuse, obklopeného vlajícím hábitem. Zvedl se na pozdrav. "Jsi tu brzy."
"Vadí to?"

Vlkodlak se usmál. "Ne.". Střelil pohledem na Teddyho, který byl zabrán do hry se zlatonkou. "Mohli bychom se pravděpodobně políbit, aniž by si toho všiml."

"Děti jsou překvapivě bystré," namítl Severus, nicméně dovolil, aby si ho Remus přitáhl k sobě. "Možná bychom měli odložit své... pozdravy na později."
Remus mrkl. "Fajn, ale dlužíš mi víc než jen polibek."
"Víš, že své dluhy platím," zamumlal Severus.
"Já také."
-

Po večeři se Teddy hlasitě dožadoval Severusovy pohádky. Jakmile usnul, oba muži se vyčerpaně zhroutili na pohovku. Jenže u Severusovy hlavy něco otravně bzučelo a lektvarista zanaříkal.
"Zatracená Zlatonka -"

Pochechtávající se Remus beze slova hračku přivolal a položil ji na kraji stolu. "Hrál si s ní Teddy, takže si Zlatonka dělá, co chce," zapředl a přitáhl si Severuse k sobě.

Ten se ušklíbl. "A předpokládám, že teď jsem na řadě já, aby si někdo pohrál se mnou."
Remus ho pomalu svlékal. "Vzpomínám si, že se někdo předtím zmiňoval o dluhu -"

"Opravdu," zašeptal Severus a objal Remuse. "Nikdy nedovolím, abys mohl říct, že jsem nesplnil své slovo."
-

Nikdy neříkej nikdy

-

http://alisanne.insanejournal.com/1727647.html#cutid1


"Jak se to stalo?" Zeptala se Hermiona, zatímco pátravým pohledem vyšetřovala Harryho nohu.

Ten se rozkašlal. "Znáš klub Vysoká míle?"

Přikývla.

"Oi, někteří z nás jí," řekl Ron a odlomil si další kus z Harryho čokolády.

"Ty a Severus jste se pokusili -?"Hermiona si povzdechla.

Harry zamrkal. "Je to dobrodružství."

"Říká Nebelvír," Odtušil Severus při příchodu.

Když Hermiona ukončila Harryho prohlídku, zvedla se k odchodu a Rona přitom vlekla za sebou..

"Budeš potřebovat Kostirost."Varovala ho.

Zelenoočko zasténal.

Severus mu stiskl ruku. "Příště si budeme dávat pozor."

"Už nikdy," kňoural Harry, když do sebe kopl lektvar.

Zmijozel se ušklíbl. "I když já budu příště dole?"

Harry si povzdechl. Měl by vědět, že nikdy nemá říkat nikdy.

Další Lockhart

-

http://alisanne.insanejournal.com/52866.html#cutid1
-
Severus zíral s ústy otevřenými šokem.

"Oh, překvapil jsem tě!"
Ne. To není možné...
Blond kadeře vířily, jak muž před ním téměř tancoval.

"Jsem zpátky, Sevy!" Zvolal, paže do široka rozevřené.
-
Rostoucí averze přiměla lektvaristu ustoupit dozadu.
"Věděl jsem, že mě určitě uvítáš zpátky! Už mi zase nabídli Černou magii, není to úžasné? "
"Ne," -mumlal Severus se sevřeným hrdlem.
"A teď můžeme být ještě lepší přátelé..."
-

Severus připravený křičet zavřel oči, a v tu chvíli s ním bylo lehce zatřeseno
Otevřel oči a zhluboka dýchal.
"Další Lockhart?" Zeptal se Harry.
Severus se zachvěl.

"Zase jsi zapomněl na tvůj Bezesný spánek, viď?"
-

DŮSLEDNOST

by Gleti

„Vážení, dnes jsme dobrali látku třetího ročníku a příští týden si napíšeme velký test.“ Prohlásil výhružně Kalina. Naše odmítavé mručení ho nezaskočilo. „Vzhledem k tomu, že nás čeká víkend, máte na přípravu dost času. Jeden víkend můžete místo flámování obětovat studiu. Ti z vás, kteří se na hodiny připravovali průběžně, nebudou mít problém. Ostatní musí spoléhat na štěstí a mou dobrou náladu. A mimochodem, zdůrazňuji, že omluvenky nepřijímám. Pokud mně nic nedokáže zabránit v setkání s vámi, tak i vy jste schopni překonat všechny překážky. Jedinou omluvou je válka nebo smrt.“ To byl celý on, náš profesor matematiky. Neměl rád nedbalost a laxnost, sarkasmem ostrým jako břitva je pranýřoval. Přesný a přísný jako matematika, co učil. Bohužel byl to právě on, kdo nemohl dostát svým nárokům. Dva dny před písemkou uhořel v autě.
Studenti jsou cháska nezvedená a dokáží se těšit i z věcí truchlivých, hlavně když se vyhnou nepříjemným testům. „Kalina, Kalina, život není malina,“ posmívali se. „My jsme tady, ale kde jsi ty?!“ „Nechte toho, že vám není hanba,“ okřikla je ctnostná panna třídy. Ale tím je jen povzbudila. „Cha, cha to bylo pořád – já se vždy dostavím, tak musíte i vy. Jen ať to teď zkusí.“
Zničehonic se zahřmělo a zablesklo. Prudký vichr rozrazil okna. Na křídlech větru se nesla prachová bouře. Jenomže to nebyl prach ale popel. V tanci vzdušného víru se zformovala ohořelá postava. Profesor Kalina splnil svůj slib.

Prázdninové hry

http://alisanne.insanejournal.com/1711256.html#cutid1

-


Po příchodu z laboratoře do svých pokojů, shodil ze sebe vyčerpaný Severus hábit. Oblečený jen v košili a kalhotách, vyzutý z bot, zamířil ke krbu.

Najednou ho objaly čísi paže, usmál se. "Jsi tu brzy."

Harry si opřel bradu o jeho rameno. "Mám splněné povinnosti, vyřešil jsem případ."

Lektvarista se otočil, aby pohlédl Harrymu do očí. "Oh? Gratuluji"

"Byly to všechno jen zákulisní intriky." Zakřenil se zelenoočko. "Každopádně, mám nápad."

"Opravdu?"

"Vezměme si dovolenou."

Severus překvapeně zamrkal. "Já -"

Harry ho políbil. "Jsi unavený, přiznej to."

Jeho milenec si povzdechl. "To jsem. Co navrhuješ? "

Nebelvír zamrkal. "Vím o místě."

-
"Potřebujeme tě!" ječel Weasley.

Harry se usmál. "Pošli Patrona. Ahoj, Rone. "

"Ale -" Zelenoočko zavřel krb a pihovatá tvář zmizela.

"Měl jsem si vzít dovolenou už dávno. Musím vyřídit ještě dvacet objednávek."

"Což může počkat, až se vrátíme'," řekl Nebelvír, vstal a přistoupil k němu. "Máme splněné povinnosti, nastal čas na přestávku."

"Ale my vlastně nikam nejdeme," řekl Severus, a poposedl si, když se milenec usadil na jeho klíně.

Harry se naklonil a políbil ho. "Ano, to je jen na oko. Lidé si pomyslí, že jsme pryč, což znamená, že si můžeme... hrát. "

Severus odstrčil bokem testy NKÚ.

"Skutečně."

Opravdová noční můra

-
http://alisanne.insanejournal.com/1057853.html

-


"Vydrž, Draco!" křičel Harry, když zvedl koště nad Zložár.

"Rychleji!" Draco ječel. "Pálí to!"

Harry v rukou svíral rukojeť a pouhou silou vůle vzlétl ještě výše, až plameny nadobro zůstaly za ním -

"Harry, vzbuď se!" Severus se skláněl nad ním a třásl s ním. "Další noční můra?"

Nebelvír přikývl a zhluboka se nadechl. "Zložár."

"Tak bych se neměl znepokojovat, že jsi křičel Dracovo jméno?" Zamumlal Severus.

Harry se uchechtl. "Ani nápad. Ginny by mě zabila, nebo vykastrovala a já mám rád své koule přesně tam, kde jsou, díky moc."

Severus ho přitáhl k sobě. "Samozřejmě. Já také. "

-

Síla pozitivního myšlení

http://alisanne.insanejournal.com/1208816.html#cutid1

The Power of Positive Thinking

~

Neville se nervózně kousal do spodního rtu. “Neměl jsem se o to ucházet.“

 Harry se zamračil. „Samozřejmě, že ano. Budeš skvělý profesor bylinkářství.“

 „Ale mám pohovor se Snapem!“  Křičel Neville.  „Nikdy mě nepřijme.“

„To chce pozitivní myšlení,“ uklidňoval ho Harry

“A zázrak,” zamumlal Neville. “Vím, že jsi s ním, Harry, ale on mě stále děsí.“

 “Mám nápad.  Věř mi, dopadne to dobře,“ ušklíbl se druhý Nebelvír. „Jen běž na pohovor”

 „Ale –„

Harry vstal.  „Dej mi pár minut se Severusem, ano?“

“Dobře.” Neville sledoval, jak odchází. Doufal, že jeho plán bude fungovat.

~

O pár minut později zaklepal na Snapeovy dveře.

“ Vstupte.”  Snape vzhlédl zpoza stolu. „Sedněte si, Longbottome.“

 Neville poslechl.

„Vaše kvalifikace – oh!"

Mladík se zamračil. Snape se dusí? „Jste v pořádku, pane?“

“V pořádku,” Snape zalapal po dechu, rukama svíral desku stolu. „Proč chcete tuto práci?“

 Rozhovor pokračoval, profesor pokládal jednoduché otázky. Harry měl pravdu! Pozitivní myšlení funguje.

"Ano!" zasténal Snape nakonec a zrudl.

 „Pane?“

Muž zamrkal.  „Jste přijat. Sbohem.“

Neville ustoupil. Teprve tehdy si všiml nohou vyčnívajících zpod učitelova stolu a zíral.

 "Potřebujete ještě něco?" Zeptal se profesor.

 Neville si odkašlal, Snape byl opravdu důkladně ... přesvědčován. "Ne, pane. Poděkuji Harrymu později.“

Zdrženlivost

http://alisanne.insanejournal.com/1703382.html#cutid1

-

"Zdrženlivost je jednoznačně minulostí."

Remus si povzdechl. "Oh?"

Severus kývl hlavou směrem k novinám.

"Naše matky by se červenaly, kdyby viděly, co dnes nosí mládež na veřejnosti."


Vlkodlak se snažil potlačit smích. "No podle těchto kritérií by se naše matky červenaly i nad naším vztahem, pokud by se toho některá dožila, aby to viděla."


Severus svraštil čelo. "Ty tvrdíš, že by z nás nebyly nadšené?"

Remus se mírně pousmál. "Zpočátku pravděpodobně ne, ale mám podezření, že by se s tím nakonec smířily."


Severus si odfrkl. "Dobře, olympijští atleti nebo ne, nikdy nebudu považovat toto nedostatečné oblečení za vyhovující."

Remus se zakřenil. "Ne, myslím si ..... že nebudeš."

Skutečný olympionik

http://alisanne.insanejournal.com/1696491.html#cutid1

Remus natáhl krk a naklonil se dopředu. "Není to skvělé?"
Severus si odfrkl. "Jasně, když si to myslíš."
Vlkodlak odvrátil pohled od olympijského závodu a podíval se na milence. "A ty snad ne?"
"Nechápu tuhle posedlost být rychlejší, vyšší, silnější." Lektvarista si založil ruce.
"Tak proč jsi souhlasil, že půjdeš se mnou?" Zajímal se Remus. "Vstupenky nejsou levné."
Severus se rozzlobil. " A pustit tě samotného? Prosím tě."
Remus se usmál. "Měl jsi strach ze všech těch sexy mladých mužů, na které bych se díval?"
Zmijozelovo mračení se prohloubilo. "Bylo to... na pováženou."
"Neboj se," zapředl Remus. "Mohou být olympioniky ve sportu, ale ty jím jsi v posteli."

Svedený

http://alisanne.insanejournal.com/1391284.html#cutid1
-
Draco tušil, že se mezi Potterem a Severusem něco děje, a vůbec by nebyl překvapen, kdyby pro smyslné pohledy, které mezi nimi poletovaly, vzplál vzduch mezi nimi.
Záviděl jim,  chtěl je mít pro sebe, toužil po nich, ale neudělal nic. A jakmile se pohledy změnily na spokojené úsměvy a smyslné zírání plné vzájemné přitažlivosti, zaťal pěsti a rozhodl se najít si nové místo.
Možná v Krásnohůlkách budou potřebovat profesora kouzelných formulí, pomyslel si jednou při odchodu z večeře. Nemůžu tu zůstat.
Když však vstoupil do svého pokoje, kde nalezl Severuse s Potterem nahé a čekající na něj, zaječí myšlenky ho rychle opustily.
-
"Proč já? Proč teď? " Zašeptal uspokojený Draco, poté co uvolněně seděl mezi svými novými milenci.
"Protože jsi krásný," zamumlal Potter a přitulil se k jeho krku.
"A hodíš se k nám," dodal Severus, zatímco majetnicky klouzal rukou po blonďákově boku. "Dokonale."
Při vzpomínce, jak dobře se právě před chvílí k sobě všichni "hodili", se Malfoy začervenal. "Nemyslel jsem si, že byste mně chtěli," přiznal.
"Proč by ne?" Vyslovil Severus hedvábným, nemravným tónem.
"Je to jen na dnešní večer?" zeptal se Draco, který si připadal obzvlášť zranitelně.
"Je to na jak dlouho budeš chtít," zavzdychal Harry proti jeho ústům. "Zůstaň. Prosím? "
V této chvíli Draco nemohl být nikde jinde.
"Samozřejmě."

Zmrzlina lásky škádlivé

Probudila ho rána. Ale né! Zaúpěl v duchu.

Několik dní za sebou se Harrymu zdály intenzívní, živé sny. Nebyly o mučení a Voldemortovi, ale o sexu. O divokém, vášnivém sexu. Ten dnešní mohl být zvlášť vydařený.

Ležel na zádech připoutaný k pelesti postele. Oči zavázané. Omezení jednoho smyslu, zbystřilo druhé. Dvojnásobně vnímal chlad na nahém těle, cítil blízkost svého mučitele, který mu pobaveně oznámil: „Dnes mám pro tebe připravené něco speciálního.“ A přiložil k Harryho bradavce ledový předmět. „Víš, mudlovské nanuky jsou skvělé,“ sdělil mu po chvilce dráždění. Patrně si sám musel pochutnat na zmrzlině, protože studeným jazykem sál a olizoval jeho bradavky. Mírný chlad tlumil sladkou bolest provázející obvyklé dráždění bradavek a zvyšoval rozkoš.

Postupně se ta neustále se zmrzlinou ochlazující ústa stěhovala přes břicho k jeho penisu. Budu celý umatlaný, blesklo Harrymu hlavou skrz závoj vzrušení. V okamžiku, kdy studený jazyk pohladil jeho žalud, ztratil poslední zbytek rozumu. Proto až na poslední chvíli zaznamenal neobvyklý průnik do svého konečníku. ´Ty perverzáku! ´sténal, zatímco dotyčný zasouval ledový nanuk dovnitř. „Máme jahodový lubrikant,“ smál se trapič.

PRÁSK!!! Neville, který cestou na záchod zakopl a smetl věci z nočního stolku, ho vytrhl ze snu. „Harry, co to máš na sobě!“ zděšeně vykřikl nešika. Opravdu, celé jeho břicho bylo pokryto růžovými ornamenty. Také cítil, jak mu ze zadku vytéká podezřelá tekutina. Chlapec vystartoval do sprch. Tohle přehnal, zlobil se na svého milence.
Později, když šel s přáteli na snídani, zkřížili jim cestu zmijozelští, Malfoy a Zabini. Ten se na Harryho šibalsky ušklíbl. „Copak, Pottere, špatné sny? Měl bys něco s těmi kruhy pod očima.“ A vykouzlil jahodový nanuk, přitom nenápadně podstrčil nebelvírovi vzkaz: Večer v komnatě nejvyšší potřeby, dokončíme to.

Správný epilog

http://alisanne.insanejournal.com/1130893.html#cutid1



-

"Dnes to bylo devatenáct let," povzdechl si Harry.

Draco prudce pozvedl hlavu. "Tak a je to tady zase, že jo? .... Z toho mě vynech."

"Hm?" Nebelvír vypadal zmateně.

"Má na mysli tvou sentimentální náladu, která tě přepadne každý rok v tuto dobu," zamumlal Severus. "Bude následovat přemýšlení, co by mohlo být, jaká budoucnost by tě čekala, pokud by sis vzal Weasleyovou."

Harry se zasmál. "Znáte mě moc dobře."

Samozřejmě." Severus se ušklíbl. ”O samotě bys pak pravděpodobně fantazíroval o svých imaginárních dětech a o jejich cestě Bradavickým Expresem."

"Tak poděkuj Merlinovi, že jsme ti takovou bolestínskou noc ušetřili,"škádlil ho Draco.

Harry se zakřenil. "Jistě. Ta šetrnost nás zachránila."


Severus se přistoupil k posteli. "Možná, místo rozvažování nad tím, co mohlo být, bychom mohli diskutovat o tom, co máme."

"Jsem pro," řekl Draco a šoural se k lektvaristovi. "Jdeš?" Obrátil se na Harryho, zatímco si sundával oblečení.

Ten se zazubil. "Rozhodně."

Do postele se společně přesunuli s lehkostí dlouholetých milenců. Když později blonďák ležel mezi stejně ukojeným Harrym a Severusem, ušklíbl se. "No, jedna věc je jistá. Za posledních devatenáct let jsme se toho hodně naučili. "

Severus se ušklíbl. "Jsme dobří."

"Řekl bych, že lepší, než jen ´dobří´," Harry pochvaloval si a obkročmo si sedl na Severuse.

Draco se zasmál. Ano, jejich budoucnost bude opravdu zářivá.

-

Severusova dovolená

(napsáno pro drabble soutěž Pentagramu)

S odjezdem posledního žáka na prázdniny stoupala ostražitost Severuse Snapea.  Jako každý učitel se těšil na dny volna skoro stejně jako studenti, nemohl se dočkat, až se zavře v bradavickém sklepení mezi své kotlíky a křivule. Několik prvních let působení na Bradavické škole se mu to dařilo. Bohužel zapomněl na Albuse Brumbála. Ten nesouhlasil se způsobem odpočinku mladého lektvaristy. Když nepomohlo několikaleté domlouvání, rozhodl se jednat.

Severus právě v poklidu připravoval další dávku Kostirostu pro bradavickou ošetřovnu. Zrovna chtěl zamíchat nadrcené drápy hipogryfa se šťávou z ďáblova osidla. Sotva však vzal do ruky skleněnou lžíci, ucítil známý tah pod pupkem. Byl přemístěn.

„Vítám vás na Manorce, pane profesore.  Pan ředitel přikázal, abychom se vám plně věnovali a splnili všechna vaše přání.“ Zároveň mávl hůlkou, přenášedlo se vyškublo Severusovi z ruky a rozplynulo se v nenávratnu. „Chtěl bych vás upozornit, že jsou zde silné protipřemísťovací bariéry.“ A tak byl Severus přinucen strávit čtrnáct dní relaxací u moře.

Příští rok učinil opatření a předem všechny předměty ve své laboratoři zkontroloval, aby se, Merlin chraň, neocitl zase v nějaké přímořské odpočívárně.  Jenže ani teď ředitelovým intrikám neunikl. Zhruba v polovině července polevila jeho opatrnost. Po jednom náročném dni stráveném nad kotlíky, usoudil, že si zaslouží doušek něčeho silnějšího. Jen však vzal do ruky sklenici, opět nedobrovolně změnil lokaci. Ocitl se v dřevěném srubu. Po krátkém rozhlížení, našel na stole vzkaz.

Milý Severusi,

Protože jsem nabyl dojmu, že pobyt u moře minulý rok ti neposkytl dostatečné uvolnění, zařídil jsem ti letos dovolenou daleko od hlučícího davu v Yellowstoneském národním parku. Zásoby máš na čtrnáct dní. Doufám, že se ti tam bude líbit a že si pořádně odpočineš, abys druhého září zase nezaklel nového učitele obrany proti černé magii.  Tvůj A.B.

Aby toho nebylo málo, sklenice-přenášedlo pomalu zmizela a on zde na čtrnáct dní uvízl. Zaúpěl. Nezbývalo mu, než se nucenému volnu podřídit. Naštěstí ho strávil v okolních lesích, kde si obstaral zásobu vzácných bylinek. Případné chvíle nudy si zpestřoval vymýšlením pomalých mučivých úmrtí Albuse Brumbála.

Proto se následující školní rok připravil a nepozorovaně se pustil do úpravy domu po rodičích. Zvenku vypadalo obydlí v Tkalcovské uličce stejně, jako polorozpadlá barabizna, ale uvnitř skýtala veškerý komfort, co lektvarista potřeboval. Především se soustředil na vybavení moderní laboratoře, to mu zabralo většinu času. Ostatní místnosti zařídil jen nejnutnějším, koneckonců mínil většinu času strávit nad svými kotlíky, a tak žádný zbytečný přepych nepotřebuje. Poslední červnové dny už se nemohl dočkat, až se odstěhuje do svého staronového doupěte.

Jeho očekávání byla splněna. V klidu svého domova celý den pokojně bádal, aby se večer uložil s dobrou knihou. V knihovně ho zaujaly Letopisy Narnie. Zajímavé, pomyslel si, když otevřel Lva, čarodějnici a skříň, od té doby, kdy mi ji četla matka, jsem ji neměl v ruce. Dočítal první kapitolu a …  Najednou se i s lůžkem ocitl uprostřed zasněženého lesa pod rozsvícenou lucernou. Už ne! Zanaříkal. Útěchou mu byla malá pomsta.  V okamžiku jeho přemístění všechny Albusovy citrónové bonbóny zhořkly.

Mezitím se v bradavické ředitelně prudce rozblikal sledováček, který měl Brumbála informovat o jeho podřízených.  Šedovlasému starci radostí zajiskřily oči, zase se mu podařilo dostat Severuse.

Manipulace s myslí

-

http://alisanne.insanejournal.com/1233065.html#cutid1
-

-
Harry si povzdechl a nenápadně se přemístil do domu.

"Zbláznil ses?" Zeptal se Ron.

Možná ano, pomyslel si Harry. Není snadné milovat Severuse.

Hermiona byla opatrnější ve svém vyjadřování, ale Harrymu neušly obavy v jejích očích.

Řekl jí, že musí domů a uprchnul dřív, než ho začala vyslýchat.

-

"Opozdil ses," prohlásil Severus, když Harry vstoupil do obývacího pokoje. "Náročný den na ministerstvu?"

"Řekl jsem o nás Ronovi a Hermioně," zašeptal nebelvír.

"Opravdu." Starší muž se postavil a přistoupil k němu. "Beru to tak, že tě... nepodpořili?"

Potter mu pohlédl do očí, aby mu ukázal, co se stalo.


Stulený v partnerově blízkosti se Harry cítil lépe. Skončili v posteli a po milování se pustili do zbytků jídla. "Taky jeden ze způsobů, jak mi zlepšit náladu," zasmál se a přitiskl se k Severusovu rameni."
"Jistě, provedl jsem také intenzivní výzkum na toto téma," zamumlal zmijozel. -"Mám tedy nějaké odborné znalostí."

Nebelvír se ušklíbl. "Já se nehádám." Zatímco prsty škádlil partnerovy bradavky, zeptal se:

"Jsi... naštvaný?"

"Myslíš proto, že tví přátelé pochybují o tvém duševním zdraví?" Když Harry přikývl, Severus si odfrkl. "Proč bych měl? Já si myslím, že jsi blázen."

"Co?" Nebelvír zamrkal.

"Vím, že si tě nezasloužím, a přesto jsi tady." Severus ho políbil na spánek. "Mě to zní bláznivě."


Harry měl poslání. Po Severusově vyznání byl odhodlaný mu ukázat, jak je pro něj důležitý.

Nicméně, to se snadněji řekne, než udělá. Ron a Hermiona mu vztah s lektvaristou neustále rozmlouvali a ten zase odmítal veškeré pozvánky na společenské akce s jeho přáteli - ne, že by mu to Harry vyčítal.

Harry se začínal cítit, jakoby se opravdu zbláznil!

Konečně, měl toho dost a dovlekl Severuse na pravidelnou měsíční večeři zaměstnanců ministerstva. Přitáhl si ho blíže k sobě a přede všemi ho políbil.

"Chceš šokovat, že?" Šeptal lektvarista.

Nebelvír se jen usmál.


Uprostřed hlučného davu, našel Harry jejich stůl. Když dorazili, vypadal Ron ohromeně.

"Pane."

"Pane profesore," uvítala je Hermiona chladně.

"Zdravím vás." Než se sám posadil, odsunul Severus Harrymu židli. "Ale já už nejsem profesor."

Jak večeře pokračovala, Hermiona roztávala a Ron postupně také. Brzy sepřátelsky bavili.

Poté, co se Harry a Severus zvedli, zeptal se Ron. "Uvidíme se příští měsíc?"

Zmijozel se ušklíbl. "Pravděpodobně ne."

"Přijdete o pověstnou ministerskou večeři." Škádlila je Hermiona.Zatímco žertovali o strašném jídle, Severus je k partnerovu údivu pozval na večeři.

Lektvarista potlačoval smích. "Byl bych blázen, pokud bych tohle absolvoval každý měsíc."


"Máš pravdu," zašeptala Hermiona. "Mýlili jsme se, on se změnil."

Harry se usmíval.

Od ministerské večeře už uběhly dva měsíce a za tu dobu byli Ron a Hermiona několikrát jejich hosty. Nyní spolu večeřeli alespoň jednou týdně.""Říkal jsem ti to."

Potřásla hlavou. "Ron předvídal, že to řekneš."

Harry ji objal a zeptal se: "Zlobíš se? Jak často ti mohu říct, že se pleteš?"

"Bod pro tebe," – řekla a zavěsila se do něho. "Takže jediné šílenství, které mohu prokázat je, že jste zblázněni do sebe navzájem."

"Jo." Usmál se Harry a pohlédl na Severuse, který se dobromyslně dohadoval s Ronem.

"To je jisté."

Živly

Výkřik mi zamrzl na rtech. Vyděšeně jsem zíral, jak se můj bratr během okamžiku vypařil.

Neschopen pohybu jsem nějakou dobu jen strnule stál. Odmítl jsem přijmout hrůznou konečnost posledního Watranova okamžiku. Proč, u mocného Svarožice, si nedal říct. Ale on měl vždy svou hlavu a nehleděl na následky. Anebo zešílel? Vždyť kdo to kdy viděl, aby se ohnivý muž zamiloval do víly. Tohle ani jinak nemohlo skončit.

A jak to začalo? Byli jsme synové vládce všech ohnivců a ohniváků. Dvojčata, na pohled stejní jak dva plamínky, ale ve skutečnosti byste mezi ohnivým lidem těžko hledali dvě rozdílnější povahy. Watran byl ten, kdo šel do všeho po hlavě. Chtěl vše vyzkoušet, bez ohledu na bezpečí vlastní nebo cizí. A pokud někde vypukl požár, mohli jste dát ruku do ohně, že v tom měl prsty. Já si vždy uvědomoval důležitost naší moci, tvořivé a ničivé zároveň. Jenže zkrotit mého bratra bylo stejně nesnadné jako ovládnout plameny v suchém lese. Proto mu otec dál lénem Mokravské bažiny, tam snad moc škody nenapáchá, prohlásil tehdy.

Po dvou měsících však dorazily zprávy o jeho podivné proměně, dřívější bouřlivák se stal tichým a zádumčivým. Prý po paláci bloudil jak oheň bez jiskry. Ve snaze přijít tomu na kloub, poslal mě otec na průzkum. Po týdenním vyzvídání pokoutné šuškandy jsem se dopátral pravdy. Watran, ohnivý muž, se zamiloval do víly, bludičky z bažin. Každý večer se vydal na projížďku, aby ji nejprve skryt mezi stromy pozoroval při tanci a později aby se k ní přidal. On s jeho porušováním pravidel! Docházela mu vůbec vážnost situace?!.

Veškerá má snaha přivést ho k rozumu byla marná. Nechtěl pochopit, že Ohnivý lid se NEMŮŽE spojit s Vodním. To už bych snadněji zapálil mokré dříví. Zbývala jediná možnost, promluvit si s bludičkou a doufat, že bude přístupnější racionálním argumentům. Bohužel, dorazil jsem právě v okamžiku, kdy se ti dva poprvé políbili, a naplnila se kletba našich dvou rodů. Žár ohnivého lidu pohltil chlad vodního a oba milence proměnil v páru.

Nikomu bych nepřál zažít, to co následovalo v dnech příštích. Křehké příměří mezi Ohnivci a Vílami bylo zmařeno. Můj otec dštil oheň a síru na jejich území. Oni nám nezůstali nic dlužni a zalévali naše končiny zhoubnými povodněmi. Už to vypadalo, že po nás zůstane než zničená pustina. A také by se tak stalo, kdyby nezasáhli páni Větru a Země, kteří přinutili znesvářené protivníky k opětovné dohodě.

Nastal zase klid, jen jméno mého bratra nesmí nikdo vyslovit. Tedy aspoň tady v paláci a okolí, protože na Mokravské zemi si ho šeptají s posvátnou úctou. Na místě jeho prvního a posledního polibku vytryskl vzácný horký pramen.

Štěstí a rozvod

-

http://alisanne.insanejournal.com/1037566.html


Když vyšel z advokátovy kanceláře, Harry se cítil hodně vyčerpaně, podobně jako po porážce Voldemorta.
Zavřel oči a opřel se o zeď, potřeboval nabrat dech.

"Pottere."

Pootevřenou štěrbinou oka zpozoroval Malfoye. "Hm?".

"No tak, jsou lepší místa na zdřímnutí." Ušklíbl se Zmijozel. "Perný den?"

"Právě jsem se rozvedl." Harry se smutně pousmál nad blonďákovým nadzvednutým obočím.
"Copak nečteš noviny?"

Malfoy pokrčil rameny. "Po rozvodu jsem přestal takové věci sledovat."

"Ty ses taky rozvedl?"

"A pak kdo tady nesleduje tisk?" Vysmíval se Draco. Naklonil hlavu a řekl: "Pojď, dáme si něco k pití."



. "...bylo to hrozné," blábolil Harry. "Když se narodila Lily, začala Ginny trávit více času trénováním Harpyjí než doma."

Draco našpulil rty. "To zní jako něco, co udělala Astoria, s výjimkou práce. Zmizela po Scorpiusově narození."

"Jaké to je být rozvedený?" Vyzvídal Nebelvír po dopití sklenice. "Mám na mysli, co děláš celé dny? Ponořil ses do práce? Musíš si platit za společnost? "

Malfoy se usmál. "Já nikdy... za společnost jsem neplatil, Pottere, bez ohledu na to, jak zoufalý jsem byl." Pokrčil rameny. "Já... starám se o syna."

"Děti dostala Ginny," povzdechl si Harry. "Uvidím je jen o prázdninách."

"Můžeš mi pomoct se Scorpiusem." Ušklíbl se Zmijozel.



"Na naši smíšenou rodinu," připila Molly a upřela pohled na početnou společnost, která se sešla u stolu. "Štěstí nás spojilo dohromady."

"Štěstí a rozvod," zabručel George.

Harry se tajně zaculil, když uslyšel Dracovo odfrknutí.

"Jak jsem říkala," pokračovala Molly a zlostně pohlédla na George. "Kdyby za tím nebylo štěstí, Ginny by nežila s Viktorem, Harry by nepřivedl Draca a Scorpiuse a naše rodina by nebyla stejná."

Červenající se Scorpius, který seděl vedle Lily, s plnou pusou souhlasně přikývl zároveň s Viktorem.

Když všichni začali jíst, Harry zašeptal."Má pravdu, víš, jsem moc šťastný."
Draco se jen samolibě ušklíbl a pohladil Harryho stehno.
"Hlavně na to nezapomeň."
-
-

Efektivní plán

-

http://alisanne.insanejournal.com/1114191.html#cutid1


"Mohl by nás chytit!" zalapal po dechu Draco.

Harry, zcela zabraný líbáním jeho krku, se usmál. "Až do úterý bude pryč."

"Přesto jsem nervózní," kňučel blonďák.

"A také vzrušený," mumlal Nebelvír, zatímco se mazlil s jeho erekcí.

Draco se začervenal. "Představoval jsem si, jak mě Severus táhne do sklepení, aby si se mnou užil."

Harry si povzdechl. "Neděláme to všichni?"

"Vskutku," ozval se hlas ze stínu. "Do těchto fantazií patří i to, že vniknete do mých pokojů?"

Mladíci od sebe s heknutím odskočili.

"Pokračujte." Severus se ušklíbl nad jejich šokovanými tvářemi. "Překvapení? Nejste jediní, co rádi fantazírují."

Harry a Draco si s úsměvem vyměnili pohledy. Jejich plán vyšel!



Severus zatajil dech a jeho dýchání se zpomalilo. Draco a Harry, už spali a tiše chrápali, oba schouleni po boku Severuse.

Zmijozel se usmál do tmy. Nebyl žádný hlupák.Všiml si pohledů, které si vyměňovali celý večer. Jednoho dne se možná přiznám, že jsem o jejich plánovaném svádění věděl.

Koneckonců, jeho sklepení bylo nedostupné. Zabezpečení ho upozornilo v okamžiku, kdy je narušili.

Přemístil se zpět, skryl se ve stínu a sledoval je, čím dál víc vzrušený.

Dracovo projevení zájmu o jeho osobu mu poskytlo ideální příležitost a Severus po ní skočil.

Ano, pomyslel si, uspokojen. Můj plán zafungoval spolehlivě.

-

-

Záhada

(Gleti)

Ginny Weasleyová se toulala Bradavickými pozemky a smutnila. Necelý rok po válce byste zde už stěží nalezli stopy po osudové bitvě, ale ona, zvyklá na kouzelnické vymoženosti, se nad tím nepozastavovala. Utápěla se sebelítostí nad ztroskotáními svých lásek. Doufala, že aspoň vztah s Harrym bude jiný, ale i ten pomalu spěl ke konci. Roční odloučení je změnilo víc, než si oba připustili.

Pohroužená ve svou chandru zabloudila až za okraj Zapovězeného lesa. Dokud byla v dohledu Hagridovy chajdy, cítila se v bezpečí. Prochozené odpoledne jí však unavilo a jí se nechtělo vracet do rušné společenské místnosti.Na chvíli si odpočinula na palouku mezi jarními bylinami. Jenže jejich omamná vůně ji uspala.

Probudilo ji šimrání na nose. Podvědomě se poškrábala a ztuhla. Její knoflíkovitý pršáček nabobtnal. Vyskočila a … spadla. Šokovaně zírala na své neohrabané tlusté prsty, na krátké avšak objemné sloupovité nohy. Zděšeně se rozběhla k hradu, což se změněným těžištěm šlo namáhavě.

Sotva ji spatřili první studenti, s hrůzou a křikem před ní prchali. Nic nepomohlo, že na ně volala: „To jsem, já, Ginny!“ Naštěstí narazila na Lenku Láskorádovou. Ta si jinejprve nebojácně prohlížela a dlouze se jí zadívala do očí. Pak ji políbila a řekla, „ano, jsi Ginny.“ A najednou tu stála zrzavá Nebelvírka v celé své kráse.

Později toho dne se na palouček vrátila s Hermionou a profesorkou McGonagallovou, aby rozluštily záhadu její proměny. Trvalo několik dní, než objevily její příčinu. Odražené kouzlo během bitvy o Bradavice pozměnilo vlastnosti lesních bylin a ty způsobily Ginninu transformaci v příšeru.

Prožité dobrodružství přivodilo jednu zásadní změnu v jejím životě. Lenčin polibek v ní rezonoval. Přinutil ji uvědomit si, že vždy ráda pobývala v Havraspárčině společnosti. Časem zjistila, že právě v Lenčině náručí a posteli najde vše, po čem touží; něhu a porozumění. Vždyť jedině oči lásky odhalí vaší pravou tvář.

Nekončící intriky

http://alisanne.insanejournal.com/1040966.html


-

Harry zalapal po dechu.

Severus tázavě nadzvedl obočí.

"Letos zřejmě začne v Bradavicích studovat Dudleyho dcera," řekl Nebelvír, aniž by zvedl oči od svitku, který si právě prohlížel.

"Vnučka Petunie?"

Nebelvír přikývl.

"To bude divné, učit Dursleyovou." Oči mu zasvítily zvědavostí. "Kam si myslíš, že bude zařazena?"

"Pravděpodobně do Zmijozelu." Procedil Severus skrz rty.

"Chceš Dursleyovou ve své koleji?" Harry pozvedl obočí.

"Nijak zvlášť," odpověděl lektvarista. "Nicméně Dracova reakce by mohla být zábavná. Letos začne studovat i Scorpius. Možná budu... podporovat jejich přátelství. "

Zelenooček se zasmál.

"Myslím, že by raději viděl, pokud by se Scorpius oženil s motákem."

Zmijozel se ušklíbl.

"To se dá zařídit."



"To myslíš vážně?" Zasyčel na něj Harry.

"Vypadají jako krásný pár,"- zamumlal Severus.

Nebelvír obrátil oči v sloup.

"No ano, ale -"

"A budou mít hodně dětí, aniž by riskovali nebezpečí, že se jim narodí moták."

Potter se zamračil.

"Jak to víš?"

" Obecně z mudlorozených dětí, nebo z dětí dvojí krve se rodí dost silní kouzelníci."

"Máš pravdu," -přitakal Nebelvír

"Přirozeně." Lektvarista sklonil hlavu. "Dokonce i Draco to musel uznat. A když jsem mu připomněl, že Dursleyovi jsou spřízněni se zachráncem kouzelnického světa... no, už se nepřel. "

Harry zavrtěl hlavou.

"Ty s intrikováním nikdy neskončíš?"

"Nebuď směšný," odpověděl se samolibým úsměškem Severus.



-

Deštivé dny a pondělí

-
http://alisanne.insanejournal.com/1612040.html#cutid1
Severuse vzbudilo slabé světlo prosvítající do ložnice. Sotva otevřel oči, pohlédl na déšť venku a zamrkal. S povzdechem je zase zavřel.
Nesnášel deštivé dny a pondělky, ale nedokázal se jim vyhnout. Život v Anglii byl obtížný.
Zatímco uvažoval nad množstvím úkolů, které ho ten den čekalo, posunul se a zakřenil, když ucítil ruku objímající ho kolem pasu.
"Musíme vstávat?" zasténal Harry.
"Protože učíme, ano."
Nebelvír si povzdechl a přitiskl obličej na jeho krk.
"Připomeň mi, proč to děláme."
"Abychom si později mohli hrát na zlobivého žáka a trestajícího učitele." zapředl Severus.
Harry se zasmál. "Jasně."
-
Ano, i deštivé pondělky mohou být přijatelné.

Náhrada

-
http://alisanne.insanejournal.com/1412709.html#cutid1
-------------------------------------
Severus se probudil sám v posteli a zamračil se, pak se vydal hledat zatoulaného milence.
Při vstupu do haly uslyšel řev, z něhož odvodil důvod Remusovy absence. "Zoubky?"
Vlkodlak provinile vzhlédl. "Dal jsem umlčovací kouzlo, abych tě nerušil – "
-
Severus si odfrkl, zatímco si vzal Teddyho.
"Kouzla nenahradí teplo tvého těla." Obratně vsunul prst do chlapcových úst a pokračoval:
"A vadí mi, pokud považuješ za samozřejmost, že ti nebudu pomáhat."
-
Maličký se okamžitě zklidnil a spokojeně sál nabízený prst.
Nebelvír se usmál. "Promiň."
"Vynahradíš mi to později." Pohrozil Zmijozel.
Remus se ušklíbl. "Možná sáním něčeho jiného?"
"Jistě."

Nejhorší den manželů Pursleyových aneb jak to bylo doopravdy

Ranní slunce prosvětlovalo účelnou kuchyni, na stole voněla lákavá snídaně. Manželé Vernon a Dahlia
Pursleovi si pochutnávali na prvním jídle dne, kávě a četbě novin. Vše se zdálo vzorné a světový řád
spěl k dokonalosti

Oba se pak rozešli za svými povinnostmi. Vernon zamířil do práce. Jako prodejce aut byl velmi
úspěšný. Dahlia se nejprve věnovala domácnosti, pak se vrhla na zahradu. Milovala zahradničení, její
petúnie patřily k nejhezčím v ulici. To v Zobí ulici už něco znamenalo.

A tak právem očekávala pochvalu od sousedky, která prošla kolem. Ale ta jí ani neodpověděla na
pozdrav. Dahlia zůstala jak opařená.

Jejímu manželovi se vedlo ještě hůř. Po obědě si ho zavolal majitel autoprodejny. "Pursley, je sice
pravda, že negativní reklama je také reklama, ale jsou určité hranice. Pochopte, nemohu dále
zaměstnávat člověka, který týrá děti." Vernon se nezmohl na slovo a než se nadál stál na ulici. Jen
poslední šéfova slova mu vrtala v hlavě. O jakém týrání dětí to mluvil?

Trápilo ho to celou cestu domů, a tak si až v poslední chvíli všiml, že před jeho domem na Zobí ulici
se potulovalo několik neznámých jedinců v podivném oblečení. Jindy by se nad jejich přítomností
pozastavil, neměl rád narušitele, ale dnes je téměř nezaznamenal.

Pokud očekával od manželky nějakou účast, nesetkal se s pochopením. Dahlia sama byla posledními
událostmi vyvedená z míry. I když jí občas lezla sousedka svým plkáním na nervy, to že ji přehlídla, jak
zloděj bezdomovce, ji přeci jen zmátlo. A ulice, plná cizích lidí, kteří si s nezdvořilým zájmem prohlíželi
jejich dům, tomu ještě přidala. Řeč, slovo

Do toho všeho jako blesk zasáhlo neodbytné zvonění. Na prahu stála ženská v zvláštních povlávajících
šatech a hned na ně spustila. "Pána a paní Dursleyovi? Jsem tak ráda, že vás poznávám. Víte, vsadila
jsem se s kamarádkou, že Harry Potter je napsaný podle skutečnosti a že kouzelnický svět opravdu
existuje. Prosím, prosím, podepište se mi." A vrazila jim pod nos ohmatanou knížku.

Pursleyovi na ni nejprve šokovaně zírali. Pak Vernon vytrhl vetřelkyni knihu z ruky a vyděšeně si ji
prohlížel. "To snad není pravda!" kvílel. Tolik lží a smyšlenek už dlouho neviděl.

Ano, Pursleyovi opravdu vychovávali svého synovce Harryho Carpentera, kterého u nich odložila
Dahliina sestra Lilly, aby se mohla věnovat taneční kariéře. Ale jediného týrání, kterého se na chlapci
dopustili, bylo povinné umývání nádobí po obědě, v kterém se střídal s jejich synem. Bohužel
mladý Harry byl patologický lhář, což ho dostalo až do Polepšovny sv. Bruta, kde ho naštěstí naučili
transformovat jeho zlozvyk do pseudoliterární činnosti. A ta vyústila v knihu o prapodivných
dobrodružstvích čaroděje Harryho Pottera. V níž navíc své příbuzné vylíčil v černých nepravdivých
barvách.

Dílo jejich synovce pro ně znamenalo konec klidného spokojeného života. Přesto, že se snažili o
uvedení věcí na pravou míru, nebohým Pursleyovým nikdo nevěřil a nakonec se museli ze Zobí ulice a
ba i z Anglie vystěhovat.

Nákupní poradenství

-
http://alisanne.insanejournal.com/1533773.html#cutid1
-
------------------------------------------
Draco, otrávený Potterovým zíráním, se odvrátil. "Mám nějaké tipy na ideální dárky pro Grangerovou."
Potter zamrkal. "Dárky?"
Draco pozvedl obočí. "Nakupuješ pro ni, ne?"
"Přesně tak. Ano. " Potter se rozkašlal. "Koupit jí další knihu? Pokud vím, má už všechny."
Draco se zasmál. "To je možné. Chceš jí pořídit něco nového? "
Potter přikývl. "Nějaké nápady?"
"Přijde na to." Draco se ušklíbl. "Není na nemravnosti, že ne?"
"Jako co?"
"Pouta, biče, a tak ..."
Potterovy oči se rozšířily. "Merline. Pokud je, nechci to vědět! "
Draco se ušklíbl. A co ty? "Aha. Tak sorry."

Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř,

 aneb nejhorší den Severuse Snapea.

Až dosud si myslel, že nejhorší den svého života zažil, když ho Tomáš Beznoska předhodil hadímu
mazlíčkovi. Kdyby tušil, jak se mýlí.

V polovině února nastal ten pravý čas, aby se bradavický lektvarista vydal do Zakázaného lesa na sběr
prvních sezónních bylinek. Během cíleného toulání dorazil na mýtinu, kde za každého počasí rostla
zemnice a jejíž extrakt používal do bonbonů pro Brumbála.

Jenže dnes na tomto místě stála chatrč. Kupodivu byla postavená z nepálského antigravitačního
stromu, ozdobená plakáty vzácných rostlin. Kdo si může dovolit něco takového? Divil se Severus.
Na odpověď nečekal dlouho. Kde se vzala, tu se vzala, zjevila se baba, oblečená jak Longbottomův
bubák, na nohou kostkované papuče. A se slovy "Ach Severusi, už tu na tebe čekám." se na něj
vrhla. "Madam, já vás neznám." Bránil se. "Ale to jsem já, tvá Nagini. Poté, co mě Longbottom
osvobodil z hadího těla, vrátila se mi původní podoba. Nemusíš se mě bát. Teď budeš jenom můj a
nahradíš mi Voldíka." Severus na nic nečekal a zdrhal. Už byl v dohledu Bradavických věží, když ho
babice srazila dobře mířeným kamenem a se slovy: "mě neunikneš", ho odvlekla do domku. Ten se
díky vzácnému dřevu vznesl a odnesl je kdoví kam.

Kompenzace

-
http://alisanne.insanejournal.com/1582747.html#cutid1
---------------------------------------------------------------------------------
Severus se pokusil o jeho nejvíce zastrašující pohled. K jeho znechucení se Harry jen usmál. "Zelená. Nebo možná tmavě červená. "
"Směšné. Valentýnské rande? Vždyť už jsme svoji. "
"Říká se, že randění je dobrý způsob, jak udržet manželství svěží."
"Přestaň citovat paní Grangerovou," zavrčel Severus, když mu Harry podal červené šaty. "A já dávám přednost černé."
"Zvláštní příležitost," řekl Harry.
Přestože se zlobil, lektvarista se oblékl. Musel přiznat, že to nevypadá špatně a jeho roucho ladí s Harryho šatem.
"Sexy," zašeptal nebelvír před tím, než se přemístili pryč.
Severus si povzdechl. Jednoznačně ztratil schopnost Harryho zastrašit .
Naštěstí jejich hvězdný sexuální život to více než kompenzoval.

Svým vlastním pánem

-
http://alisanne.insanejournal.com/1528732.html#cutid1
-------------------------------------------------------------------------------
-
"To nedává žádný smysl," divil se Remus, zatímco zkoumal obálku.
Severus si olízl rty. "Tonksová měla nějaké spojení s Kruvalem?"
"Ne," odmlčel se vlkodlak. "Alespoň si to nevybavuji."
"Řekla vůbec někdy, kdo byl Teddyho pravý otec?
"Upřímně, nezajímalo mě to. " Posteskl si Remus. "Teď bych si přál, abych byl neodbytnější."
"No, vyřeší se tím jeden problém." Připustil Severus
"Jaký?"
"Ani jeden z nás nebude zklamaný jeho zařazením do koleje"
Nebelvír zbledl. "Tam jsou také koleje?"
"Domnívám se, že ano." Zmijozel si odkašlal. "Tady ho máme. Připraven?"
Remus se napřímil. "Jako nikdy v životě."
-
"Přišel ti dopis," řekl Remus, když Teddy vstoupil do kuchyně.
"Můj bradavický dopis?" Vydechl chlapec.
"Ne... tak docela." Otec mu podal obálku.
Teddy se zaradoval. "Kruval ? Geniální!"
"Vypadáš potěšeně," konstatoval Severus suše.
"To je skvělé!" Zavýskl Teddy.
Remus přimhouřil oči. "Co jsi udělal?"”
Teddy zrozpačitěl. "Já, ehm, zkusil jsem jim napsat. Nemyslel jsem si, že to bude fungovat! "
Lektvarista pozvedl obočí. "Samozřejmě, že ano."
"Můžu tam chodit?"
"Myslel jsem, že jsi chtěl jít do Bradavic," řekl Remus
Chlapec se začervenal. " Chtěl bych být sám za sebe."
Remus si povzdechl. "Probereme to. Dej nám chvilku. "
Teddy radostí odhopsal.
-
Když osaměli, zeptal se vlkodlak Severuse . "Co si o tom myslíš?"
Zmijozel pokrčil rameny. "Kruval je uznávaná škola."
"Ale nevíme, kdo tam učí!"
"Krum tam trénuje famfrpál." Severus se usmál. "Možná, že právě to ho inspirovalo. Teddy miluje bulharský mistrovský tým."
Měl jsem ty plakáty sundat," lamentoval Remus.
Pochybuji, že by ho to zastavilo."
Nebelvír si povzdychl. "Takže ho pustíme?"
Severus si lokl čaje. "Asi ano."
"Povím mu to," řekl Remus a odešel za Teddym.
Severus se za jeho zády ušklíbl. Věděl, že dopis Krumovi bude fungovat.
Udělá cokoli, aby zabránil tomu, mít dalšího Nebelvíra v rodině.
-

Mnohem lepší

http://alisanne.insanejournal.com/1125061.html

Much Better
~ ~

"Jsem rád, že už je konec," povzdechl si Harry.

"Musíme udělat ještě jednu věc," odpověděl Severus a vedl ho na taneční parket.

"Všichni zírají!" syčel mladík.

Zmijozel se zasmál. "Nervózní?"

"Ano!" Nebelvír zrudl. "Neopozdil jsem se, nezapomněl jsem sliby ani neztratil svůj prsten, ale to neznamená, že se něco nemůže pokazit."

Lektvarista se sklonil a za zřejmého nadšení jásajících diváků ho něžně políbil, čímž vykouzlil na Harryho tváři úsměv. Když se odtáhl, zašeptal. "Klídek. I kdyby se všechno pokazilo… na dobré a na zlé, pamatuješ?"

Harry přikývl a pomalu se uvolňoval v manželově náručí. "Zatím to bylo skvělé."

Ano, určitě bude ještě lepší. Usmál se Severus.

Odvrácená pohroma

http://alisanne.insanejournal.com/1006029.html/

Disaster Aborted

Novinky jako tato nechtěl Severus slyšet, zvláště ne dnes. "Co jsi jim řekl?" Zařval a šokem mu klesla čelist. "Ne!"

Harry se kousl do rtu a přiblížil se. " Vím, že to není to, co jsme plánovali, ale oni potřebují někde zůstat a -

"Ne, to není to, co jsme měli v plánu?" Severus opakoval. "Řekl bych, že ne!" obejmul Harryho a měkkým sametovým hlasem zašeptal: "Víš, co jsem vlastně měl v plánu na dnešní večer? Myslel jsem, že bychom si mohli připravit intimní večeři, a pak bychom se natáhli před ohněm a navzájem se něžně uspokojovali. Mohl jsem do tebe vnikat, až se za křiku mého jména uděláš.

"Ach Bože," zasténal Harry třesoucí se v jeho v náručí. "To zní skvěle." Pak se zamračil. "Ale já myslel, že nenávidíš Valentýna."

Severus si povzdechl. "Možná, že jsi mě konečně přesvědčil o výhodách tohoto… dne," zamumlal. Odmlčel se. "To se asi nikdy nedovíme, že ano?"

Harry se odtáhl. "Seru na to," zavrčel. "Vím, že Doupě je neobyvatelné, ale Weasleyovi se jistě mohou dnes večer ubytovat v hotelu nebo něčem takovém." Usmál se, a vymanil se ze Severusovy náruče, aby jim letaxem zavolal.
Zatímco Harry sděloval svým přátelům špatné zprávy, Severus se ušklíbl. Přestože nenáviděl Valentýna, návštěvy nesnášel ještě více.

Reklama

Valentýnské dobrodružství

Harry si zoufal. I když si cestu podzemními chodbami označil, zapomněl na zmijozelského poltergeista Protivu, který si liboval v záškodnické činnosti a značky smazal, a nebelvír se ztratil. Teď bezmocně bloudil temnými chodbami.

Dnes více než jindy se Severus těšil domů. Už před několika léty si prosadil, že invaze valentýnského kýče neotráví společné komnaty, co sdílel se svým manželem. Jenže prázdno jejich pokojů ho zaskočilo. Přestože Harry respektoval jeho přání a všechno sladké a srdíčkovité nechával za dveřmi, na Valentýna ho vždy nějakou drobností obdaroval. To, že chyběl jakýkoli náznak dárku i dárce, ho znervózňovalo.

Uběhlo několik hodin a Harry nikde. Severus už strachy šílel. Naštěstí v té chvíli plul kolem jeho dveří Protiva a zpíval si, jak pěkně vypekl s Potterem, teda vlastně Snapem. Lektvarista si v duchu spílal, že ho to nenapadlo dřív, vždyť stačilo použít jednoduché sledovací kouzlo. Mávl hůlkou a hned viděl slabý odraz stop, které si jeho manžel poznačil. Vedly hluboko do sklepení.

Po půl hodině ho našel. Špinavý, unavený a prokřehlý se opíral o kamennou stěnu. „Severusi, Merlin díky. Už jsem myslel, že tu zůstanu navždy,“ radoval se ztracený. „Cos tu, u Brumbálova hábitu, dělal!“ „No, hledal tvůj valentýnský dárek, Hlenku myocitou, Krvavý baron tvrdil, že tu roste a její kloboučky potřebuješ do posilujícího lektvaru.“ Zmijozelovo srdce se zatetelilo radostí, tohle byl dárek podle jeho gusta.

Poté, co se vrátili domů, a nebelvír se odstraněním špíny zcivilizoval, Severus se mu v posteli za jeho oddanost vášnivě odměnil.

Sopka

http://alisanne.insanejournal.com/1066688.html
Eruption

~ ~

"Promiň, že jdu pozdě," omlouval se Bill Nevilovi, sotva vešel do jejich bytu.

Mladík se usmál. "Dlouhý den?"

Zrzek přikývl. "Byl jsem se podívat za Georgem. Dal mi nějaké testovací sladkosti. "

Neville si povzdechl.

"Neboj se," uklidňoval ho Bill a posadil se vedle. "Slíbil, že jsou neškodné."

"George slíbil?" Odtušil Neville bezbarvě.

"Začnu." Odeklínač si vhodil cukrovinku do úst. "Hmm."

"Co je to?" Vyzvídal mladík.

"Čokoládová sopka." Usmál se Bill. „Skořápka z pevné čokolády s náplní uvnitř, která ti vystříkne v ústech."

"Když už mluvíme o věcech, které vystřikují v úst -" předl Neville.

Zrzek vytřeštil oči, odložil stranou sladkosti a natáhl se po něm. "Moje soukromá sopko!"

Nové ocenění

-

http://alisanne.insanejournal.com/1112052.html

-

A New Appreciation 

-----------------------

Na konci vyprávění se Neville zachichotal. "- tak jsem se ho zeptal, proč si doma pěstuje ďáblovo osidlo."

Bill se usmál. "A?"

"Řekl, že holkám to připadá sexy." Longbottom pokrčil rameny. "Šílenost".

"Vlastně to zní rozumně," zamumlal zrzek.

"Holkám se líbí nebezpečné rostliny?" Zamračil se chlapec.

"Některé mají rády prvek vzrušení, a to zvláště s ohledem na... použití." Huhlal odeklínač. "A ty jsi dokázal, že bylinkářství je sexy ."

Neville zamrkal. "Dokázal?"

Jeho partner se k němu sklonil."Zcela určitě."

"Ehm -" polkl chlapec.

"Co se ti nelíbí?"

Mladík se začervenal. "Ty jsi taky sexy," vyhrkl.

Billův úsměv čišel spokojeností. "Jsme sexy pár," opravil ho.

Pojednou Neville musel své povolání nově ocenit.

-

Nádherné překvapení

http://alisanne.insanejournal.com/1558167.html#cutid1
A GoodSurprise
------------------
Severus se zhluboka nadechl, narovnal ramena a otevřel dveře.
Děsil se, že ho očekává dav Harryho přátel, aby na něj vybafl.
Nesnáším překvapení.
-
Nicméně se zamračil, když se nic nedělo.
Byl si jistý, že ho nebelvír chce překvapit narozeninovou párty. Zřejmě ne.
"Harry?"
"Tady jsem!"
Vydal se za hlasem milence.
Jestli jsou všichni schovaní v naší ložnici, budu --.
Lektvarista zamrkal a zíral na Harryho, který byl nahý, ale kolem erekce měl uvázanou mašličku.
"Všechno nejlepší k narozeninám, Severusi," předl mladík. "Pojď si rozbalit svůj dar."
Zmijozel se ušklíbl. Mám rád překvapení.

Vnímavost Zmijozelů

 

~ ~

"Ale jak víš, že je ten pravý?" Naléhala Pansy. „Myslím, že píchání s Potterem je jedna věc, ale brát si ho je druhá."

Draco rozvažoval nad odpovědí. Vysmála by se mu, kdyby jí řekl, že se s Harrym cítí chráněný, uznávaný, zbožňovaný. Ach ano, to by Zmijozel nikdy nepřiznal. "Je slavný, bohatý a je mi oddaný. Ušklíbl se. „ A chová se velmi Nebelvírsky. Jsou tak… tradiční. "

„Tak on je ten, kdo trval na svatbě?"

Na jeho kývnutí, se usmála. „No vypadáš úžasně."

„Přirozeně." Draco nachýlil hlavu.

Naklonila se a políbila ho na tvář. „A velmi zamilovaně."

Vzdychl si. Někdy jsou Zmijozelští příliš vnímaví.

???