čtvrtek 29. prosince 2011

SLUNOVRAT

Na letošní Slunovrat se Narcissa velmi těšila. Nejenže na Panství dorazí Pán Zla, navíc ho oslaví se svou sestrou. Po třinácti dlouhých a smutných letech.

Bella ji velmi chyběla, po Andromedině zradě se jejich vztah utužil. Usmála se při pomyšlení jak.

Tehdy byly samy doma. Rodiče hledali řešení, kterak přimět nezdárnou dceru k rozumu. Cissa se v knihovně pokoušela studovat, ale myšlenky na Andromedu jí bránily v soustředění. Ani nezpozorovala, kdy dovnitř vklouzla Bella. „Koukám, že potřebuješ povzbudit, sestřičko,“ a s těmi slovy jí nalila štamprli koňaku, který otec ukrýval za pětiset stránkovou bichlí proměňování Změna je život. Alkohol však úlevu nepřinesl. „Asi potřebuji účinnější dávku,“ usoudila. Nakonec se opily obě.

Později Cissa ani nevěděla, jak se stalo, že se ocitla na zemi s vyhrnutou sukní, a nezvedená sestra ji ukájela jazykem, zatímco sama sebe uspokojovala prsty. To bylo jejich poprvé. Časem se měla přesvědčit o neutuchající Bellině fantazii na poli sexu. Zvláště si oblíbila drsný jazýček její zvěromágské tygří podoby. A přestože se vdávala jako panna, měla za sebou bohatý sexuální život.

O to větší bylo zklamání v manželském loži. Zpočátku byl klitoridní orgasmus pro jejího muže španělskou vesnicí. A přestože se postupně jejich milování zlepšovalo, několikanásobnému orgasmu jako s Bellou dosahovala málokdy. Nutno přiznat, že na tom měla svůj podíl i její rezervovanost, která jí bránila zasvětit Lucia do svých tajemství a potřeb. Proto netrpělivě čekala na Slunovrat a na návrat sestry a v duchu zabloudila ke krabičce, kde schovávala své poklady, černý hedvábný šátek, saténovou pásku a dildo.

sobota 24. prosince 2011

Návštěva



Nesnášel vánoce. V poslední době čím dál tím víc. Jeho osamělost v tomto čase nabývala palčivějších ostnů. Přelidněné obchody ještě umocňovaly pocit prázdnoty. Všudypřítomné koledy mu lezly na nervy. Měl pocit, že pokud ještě jednou uslyší otravné WeWishYou A MerryChristmas, či o vlezlém Králi Václavovi na pochůzce za chudinou, vybuchne. Bohužel základní lidské potřeby ho nutily vrhnout se do předvánočního pekla. Jíst prostě musel.
Před cestou si pečlivě zabalil krk, nejen kvůli zimě. Neměl rád pozornost, kterou přitahovala hluboká jizva, co mu hyzdila krk. Pak se pomalu vydal k nejbližšímu supermarketu. Po několika letech strávených na vozíčku si užíval každý krok. Přes všechny obtíže byl rád, že už nemusí žít v ústavu, kam se dostal po své podivné nehodě. Tehdy ho našli s potrhaným krkem a jen taktak ho zachránili. Naneštěstí ztratil paměť. Ani teď sedm let poté si nevzpomínal na nic před neštěstím. Jen občas se mu zdály zvláštní sny. Sny o hradu – škole, o sklepení s neobvyklou laboratoří, o gigantickém hadu, jak se na něj vrhá. Ale nenašel v nich žádný klíč, který by mu objasnil jeho minulost.
Cestou měl neodbytný pocit, že je sledován. Kromě mourovaté kočky, však o něj nikdo nejevil zájem. V obchodě pořídil jen to nejnutnější, aby svátky přežil a vydal se k domovu. Společnost mu opět dělala malá šelmička, a tak se rozhodl, že jí za její doprovod odmění miskou mléka.
Nakupování ho vyčerpalo, proto si rychle umíchal vajíčka. Jen co zasedl k večeři, zpozoroval mourovatého vetřelce. Tak to ne! Ve svém bytě žádného chlupatého tvora nestrpí. Než však stačil zareagovat, kočka skočila a přeměnila se ve starší dámu. Děsem strnul natolik, že ani nevnímal její oslovení. „Dobrý večer, Severusi.“
Minerva MacGonaggalová si povzdechla, z kapsy vytáhla přenášedlo a přemístila je na pozemky Bradavic. „Vítej doma,Severusi.“ Usmála se na něj.

sobota 17. prosince 2011

Zmijozelův meč


-
http://alisanne.insanejournal.com/1260020.html
The Sword of Slytherin
-
"Takže, kdy sis poprvé uvědomil, že máš o mě zájem?" Zeptal se opatrně Harry.
Severus, který byl unášen příjemnou, post-koitální mlhou, okamžitě zpozorněl.
"Nemůžu si vzpomenout přesně," vytáčel se.
Mladík se těsněji přitulil.
"Pamatuji si dokonale, kdy to bylo u mě," zašeptal. "Přišel jsi do třídy Obrany v mém šestém ročníku a já si pomyslel, ´Merline, je tak sexy´."
"Opravdu?" Usmál se lektvarista. "Možná jsem ... tě tehdy také zaregistroval."
"Právě tehdy?" Zeptal se Harry a prstem dráždil milencovy bradavky.
Toho dne, co jsem nechal Nebelvírův meč v jezeře." Zasténal Severus poté, co Harryho dlaň sjela níž. "Mohl jsem ho skrytý někde, kde by byl více na očích, ale bylo příliš těžké odolat vyhlídce, že tě uvidím jen ve spodním prádle."
"Zmetku," řekl nebelvír dobromyslně. "To podělané jezero bylo zamrzlé."
"O to právě šlo." Zavrčel Severus, když mladík uchopil jeho znovuprobuzenou erekci, a prudkým pohybem se na něj přetočil. "Musel jsi dokázat, že si Nebelvírův meč zasloužíš."
"No," vrněl Harry. "Myslím, že jsem prokázal, že jsem hodný tvého... Zmijozelského meče."
"Nesnesitelný spratku," zamumlal Severus pobaveně.
 Ale později té noci předváděl svůj meč Harrymu opakovaně.

úterý 13. prosince 2011

Vánoční rozruch

l

r
 Napsala: Alisanne
Přeložila: Gleti
Drabble v originálním znění můžete číst: http://alisanne.insanejournal.com/1278442.html

„Uklidni se," chlácholil Draca Harry, když ho pozoroval, jak zoufale kontroluje dárky. „Pamatoval jsi na všechny. Nakoupil jsi toho dost. Na nikoho jsi nezapomněl.
„A co Weasleyovi?" Blonďák si starostmi žvýkal spodní ret. "Možná bych měl Molly koupit něco jiného než kuchařku."
„Bude se jí líbit," předvídal Harry. "Je o skutečném vaření!"
„Máš pravdu." Dracovy oči se rozšířily. „Nemám nic pro Weasleyho z Rumunska!"
„Charlie letos nepřijde," uklidňoval ho Harry. „Nemusíš se bát."
„Nemůžu si pomoct." Povzdechl Draco, když ho milenec objal. „Chci, aby mě měli rádi," zašeptal. „Chci vidět, jak se rozzáří, až to rozbalí."
„Mají tě rádi, jinak by tě nepozvali na Vánoce. Molly v tomhle není přecitlivělá." Harry zvedl volnou stuhu a lehce ji omotal Dracovi kolem krku. „Teď toho nech, ať si můžu užít svůj vánoční dárek."
Přestože se durdil, nechal se Zmijozel vmanévrovat na pohovku. „Co si myslíš, že děláš?"
„Malou předvánoční soulož." Posteskl si Harry. " Nebudeme tam mít žádné soukromí.“
Draco se zatvářil zděšeně. „Jen předáme dárky a zmizíme."
Harry se zachechtal. "Myslel jsem, že chceš vidět jejich reakce?"
„Ne pokud to bude překážet souloži!“

pondělí 5. prosince 2011

JAK VOLDEMORT SLAVIL VÁNOCE


Autor: Gleti 5



Konečně! Konečně se Lord Voldemort dočkal. Poprvé od svého vzkříšení cítil blížící se orgasmus.

Celý půl rok se trápil svou impotencí. Marné byly Luciusovy zkušené doteky, nepomáhaly Severusovy nechutné lektvary, jeho malý velký lordík se odmítl zapojit do jakékoli akce.

Nejprve hledal útěchu v mučení mudlů. S potěšením sledoval zvláště Naginiho, jak si s nimi pohrává, ale i to ho časem přestalo uspokojovat. Co by dal za to zasunout své péro do Snapeovy úzké zadnice, či ponořit se v hebké Malfoyově puse.

Pak naštěstí zasvitlo světlo v tunelu jeho deprese. Při lekcích nitroobrany jeho oblíbenec narazil na propojení mezi ním a otravným Chlapcem, který přežil. V brilantním mozku lektvaristy se zrodila myšlenka: Když Pán Zla ovlivňuje svými pocity Pottera, určitě to půjde i naopak.

S realizací počkali na vánoční prázdniny. Poloprázdné Bradavice skýtaly více příležitostí k nenápadnému únosu. Kluka dopravili do skrýše Smrtijedů, nadopovali lektvary touhy a vrhli se naň. Už jen pohled na mladistvé tělo, z obou stran píglované Voldemortovými favorizovanými milenci, by vzrušil mrtvého. Na ptáčka Pána Zla to však nestačilo. Teprve když Severusovo péro přirazilo na Potterovu prostatu, ucítil první reakci.

Po čtrnácti letech celibátu mu však byl jeden orgasmus málo. Kopl do sebe povzbuzující lektvar a trojici nakázal repete. Bohužel nic se nemá přehánět. Voldemortovo srdce po dlouholeté nečinnosti nezvládlo nezvyklý nápor aktivity a po čtvrtém vyvrcholení puklo. Navíc stáhl sebou do podsvětí všechny Smrtijedy, s výjimkou těch dvou, kteří byli bezprostředně fyzicky zapojeni se Zlatým chlapcem. Všichni tři byli za svůj podíl na likvidaci Pána Zla odměněni Merlinovým řádem a na památku oné události každé výročí slavili pořádnou šoustačkou.

Šťastný dárek



-
http://alisanne.insanejournal.com/1263512.html
Cracker of a Present
"Je čas rozbalit dárky," prohlásila Pansy. "Co jsi dostal, Pottere?"
Harry si povzdechl, vždyť všichni na něj zírali. S přáním, kéž by nedoprovázel Draca na Pansyinu párty, pozvedl balíček ze stolu
Tahem jej rozpůlil a zašklebil se, když vypadlo dildo.
"Později by ti to mělo pomoci s přípravou na Draca, hm?" posmívala se Pansy.
"Vlastně," zavrčel blonďák, jak se všichni svíjeli smíchy, "to by mělo být pro mě, ale je to příliš malé."
Pansy, s planoucími tvářemi, nepřestávala zuřit.
"Myslím, že je na nás pořád naštvaná," zašeptal Harry, poté co se z párty vytratili.
Draco se usmál. "Ve skutečnosti je to ten nejlepší dárek, jaký mi v poslední době dala."
-

sobota 3. prosince 2011

Třináctá komnata





Draco Malfoy už nějakou dobu přemýšlel, kam mizí jeho otec, když se matka oddává měsíčním orgiím ve francouzských buticích.
Při nejbližší příležitosti se vydal v Luciusových stopách. Nenápadně ho následoval do katakomb Malfoyovského panství. Blikající plameny loučí jakoby mu dávaly znamení: Nechoď dál! Nechoď dál! Ale touha odhalit rodičovo tajemství byla silnější než strach.
Svou zvědavost bude proklínat až do smrti. Žádný syn by neměl spatřit svého otce na kolenou v poutech s análním kolíkem v zadnici, nad ním s bičem v ruce maskovaný milenec v kůži. Ani slyšet z jeho úst vycházet příšerná slova: „Potrestej mě, Severusi, zlobil jsem.“